Daňová evidence má za úkol především sledovat základ takzvané daně z příjmu, která později slouží jako takzvaná vstupní brána do databáze pro podání daňového přiznání. Svůj užitek dané účetní jednotce jistě zajistí daňová evidence, která je vedena odpovědně, precizně a také s věcnou správností. Protože není výslovně nikde předepsána daná forma daňové evidence, je vedení daňové evidence v podstatě celé v rukou dané účetní jednotky. Daňová evidence s sebou ovšem nese hned několik značných výhod, které je potřeba vidět hlavně z ekonomického hlediska, kdy daňová evidence má ve své kompetenci záznamy o peněžních tocích dané účetní jednotky. Je tedy obzvláště velmi podstatná pro ekonomické rozhodování té dané účetní jednotky. Stejně tak, jako je tomu u účetnictví, se také účetní jednotka opírá o jednotlivé prvotní doklady, ze kterých poté provádí záznamy, které sumarizuje a také dále třídí dle potřeby.

Daňová evidence a její role

Daňová evidence je jakousi obdobou takzvaného jednoduchého účetnictví. Je podstatně méně administrativně náročná a má také i o poznání menší technické požadavky. Po metodické stránce klade také podstatně nižší nároky. V zásadě daňová evidence zachycuje jednotlivé peněžní toky, které věcně souvisejí s podnikáním daného podnikatelského subjektu. Sleduje také stav majetku podnikatele za sledované zdaňovací období, určuje také i metody oceňování dluhů a majetku. Jednou z povinností, která je fyzickým nebo právnickým osobám v případě vedení daňové evidence uložena je ta, že se musí bezpodmínečně archivovat všechny daňové doklady, které s daným účetním obdobím věcně a časově souvisí a pro které je daná vyměřená daň stanovena a to především zákonem o dani z příjmu.

Daňová evidence a cíle

Daňová evidence slouží také zejména ke zjištění základu daně z příjmu, která tvoří podstatnou složku v daňovém přiznání. Její užitek je vhodné spatřovat rovněž v tom, že zda je daňová evidence průběžně vedena, poskytne také dané účetní jednotce opravdu velmi osvědčený přehled o její ekonomické situaci, která se na základě těchto zjištění může smysluplně ekonomicky rozhodovat

Daňová evidence a její knihy

Daňová evidence se sleduje zejména v deníku příjmů a výdajů. V deníku poté není zdaleka žádná potřeba rozlišovat to, zda se jedná pouze o příjmy nebo výdaje na bankovním účtu či v hotovosti. Nemusí se též dopočítávat žádné průběžné zůstatky hotových peněž či peněž, které jsou uloženy v bance na bankovních účtech. Zmiňované údaje účetní jednotky nemusí vůbec vyplňovat ani do samotného daňového přiznání. I přesto všechno podnikatelé, možná i částečně pro vlastní potřeby, velmi často hotovostní a také bezhotovostní výdaje a příjmy velmi přesně rozlišují. V samotném deníku výdajů a příjmů si podnikatel naopak v tomto případě povinně rozliší příjmy a výdaje, které jsou daňově účinné, což jsou zejména položky, které úzce ovlivňují samotný základ stanovené daně, a příjmy a výdaje, které bezpodmínečně zdaleka nijak neovlivňující vypočtený základ daně. Každý výdaj musí být také doložen příslušným ověřeným dokladem. Doklady musí být zejména správně očíslovány, pro větší přehlednost se také doporučuje i seřazení jednotlivých dokladů podle jejich data. Záleží také na samotném podnikateli, zda se rozhodne pouze pro jednu knihu, ve které bude sledovat stav pohledávek a závazku nebo zda bude jednotlivé subjekty, se kterými spolupracuje rozdělovat. V tomto případě ovšem záleží pouze na dané účetní jednotce. Podnikatel si může vést například i další řadu individuálních knih, které mu budou pomáhat v lepší orientaci.

Daňová evidence – typy daní

Zde je výčet jednotlivých druhů daní, které musí daná účetní jednotka odvádět příslušnému finančnímu úřadu:

1) Daně přímé:

Do přímých daní patří především daň z příjmů, která se rozděluje na:

  • Daň z příjmů fyzických osob
  • Daň z příjmů právnických osob

 Do dalších přímých daní se promítají daně majetkové a těmi jsou:

  • Daň z nemovitosti
  • Daň dědická
  • Daň darovací
  • Daň z převodu nemovitosti
  • Silniční daň

2) Daně nepřímé:

Do daní nepřímých řadíme zejména tyto daně:

  • Univerzální daň neboli daň z přidané hodnoty (DPH), ta se promítá do cen téměř všech druhů zboží a služeb
  • Selektivní daň – spotřební daň
  • Ekologická daň
Helena Blažková